Dva co spolu v noci sedí

Jsi jak střbrná nit ve třpytu měsíce,
Vyšíváš na oblohu tolik hvězd.
Vyšíváš jich snad tisíce,
Já chci modré z nebe tobě snést.

Odlesky tvé krásy,
Otevřou mi oči.
Odhrnu ti vlásky,
srdce mi poskočí.

Život se mi náhle zpomalí,
Ale velký balvan ze srdce se odvalí.
Ten ďábel co se skrývá ve mně to zabalí,
Už tam zbývá jen ten anděl co tě políbí.

Ty tvoje oči,
ty se mi tak líbí.
Ta modrá v nich,
Jak krásně svítí.

Všude kolem je ticho,
Jen my dva tu sedíme.
Šeptám ti do ouška zlato,
Do očí si hledíme.

K sobě se lehce stulíme,
Svoje těla k sobě sladíme.
Oba se pomale hladíme,
Tak krásně k sobě ladíme.