.
v pradávném přílivu
na prámu času
jen pod víčky
ohrávané
a ty nejsi ve skále
zas prámem zní
jak zabloudil útesem
sám posté
a pod ním
znavené vlny
vzpomeň si
vychází pozvolna
tajnými povzdechy
až nad zakázané
skalní brlení
tvůj útes se tam rozteskní
když pěnu rozetne
na přesnou půli
mezi dva sny
a Pan jim zahraje
flétnovou number one
osamělý čas se zastaví
s jedinou vadou
tvé nahé krásy
na kousek řeči
s kapkou vody
ve skráni
vzpomeň si
vždyť na prámu
ji ochutnává
na půnebí
tak jako kdysi
tvůj snědý
převozník
na půli
cesty
mezi
dni
už navždy
asi sní
.