*
Krajkoví mléčné dráhy,
ve vlnkách oceánu,
rozsívá střípky lásky,
plamenem na kahanu...
*
Tenounká fólie,
nesčetná smíření,
utkvělé představy,
zvonkohrou stvořený...
*
Jak perleťové slzy,
co leskem se opájí,
za dekolt padají,
na hruď, kde roztají...
*
Provoní deštěm,
zevnitř i zvenčí,
strojí se mlhou,
zpívají, tančí...
*
Tisknou si dolíčky,
vzájemných prstokladů,
pod blůzku s knoflíčky,
u věží, na zdi hradů...
*
Nakonec odkvetou,
ve snopku jeřabin,
ohnou se pod tíhou,
zhroutí se do hlubin...
***
ST krásné, musím na chvíli a budu číst, mamince je bohužel opět zle :'(
24.05.2010 03:30:00 | Labanda
Fantastický. Rozbrečelo mě to:0) Tak tedy asi dojalo...už asi deset minut to čtu dokola a vychutnávám. Děkuji
06.01.2010 23:14:00 | mexx
Opět jsem si moc hezky početla, je to něžné a citové dílko. ST! za obsah.
05.01.2010 19:24:00 | NikitaNikaT.
Wauuu, úžasně napísáný.
Vzrušující každá věta
podlehnout jde na to ta ta.
Milování v poezii s poezií milovat,
až orgasmu s přírodou mě spojovat
přirovnáním k velké bouři nahá těla udělat.
01.01.2010 22:12:00 | Markulka
Wauuu, úžasně napísáný.
Vzrušující každá věta
podlehnout jde na to ta ta.
Milování v poezii s poezií milovat,
až orgasmu s přírodou mě spojovat
přirovnáním k velké bouři nahá těla udělat.
01.01.2010 22:10:00 | Markulka
Jako bych proplouvala tou nádherou z jeřabin v náruči lásky, moc hezké.
31.12.2009 01:45:00 | carodejka