Chlad

Anotace: ***

Sbírka: TY

Tiše míjím ledové obrazce
v temnotě vnitřních i vnejších stínů
A je úplně jedno, jestli se mi chce
přiznat či odmítat vlastní vinu
V tom chladu mě svírá
Svá černá křídla nade mnou rozprostírá
Škrtí mě a drtí
Bráním se a potím
zbytky své divoké krve
Spíš, ale v těch snech jsi propojen
s mou bolestí, s tím chladem,
co i tebe studí
Bodá tě do hrudi
jako má láska k tobě bodá mě
Je to osudné
A je to nádherné
Usínat s vědomím, že nic tě neprobudí
Jen chladné tvary zevnitř i zvenku studí
Cesty vloček sněhových
na rtech tvých
i mých
Proud chladné vody, když se rozpouštějí
a tiše se smějí
nám do očí
Není to zločin
někoho takhle milovat
Jen musíš všechno vzdát
Musíš prohrát
války se vším a s kýmkoli
Zprvu to zabolí
A krev se odrazí v tvých zorničkách
Pak mizí bolest
A mizí strach
Pak podlehneš němému odevzdání
Klidu zbraní
Křižovatkám cest
Láska tě bude vést
A bude se před tebou prodírat
hustým lesem, roštím
Do svého světa tě pustí
a nebude se ptát,
jestli jsi prošel ledovými krajinami,
jestli jsi zaváhal, když jsme byli sami,
jestli jsi všechno dal
a všechno si chtěl vzít
Láska tě bude vést
A všechna tvá nenávist
navždy se zmrazí
A pak zůstaneme nazí
na cestách bez hranic
Co chceš víc?
Nemůžeš chtít víc...