Polibek byl
Náhodný a snadný
A šlo to celkem samo
A bylo to příjemný
Vyděsilo mě
Že jsem se cítila
Ve tvém náručí jako žena…
Milovaná…
Je tohle láska?
Nebo jen přetvářka noci
O které oba víme
Že jednou
Prostě skončí
A co zbude pak?
Co nám zůstane?
Když místo toho
Abychom si řekli
Co vzniklo
Naše ústa mlčí…
Asi se rozloučíme
I po tom všem
A i kdyby
Moje srdce už navždy
Zůstane chladné
Protože asi miluje
Jak snadné to teď je vyslovit…
Ale nikdy to nahlas
nepřiznám
…..
Myslím, že přiznáš, ale řekneš to třeba jinak, nicméně konfiguruješ slova o tématu starém jako lidstvo samo. Létáme sice do vesmíru, často však zapomínáme ve své dravosti na to, o čem náznakově hovoříš*
31.12.2009 15:02:00 | rybí prdy