Jsi

Slunce nad hájem vychází,
stříbrný odlesk zimy maluje okna,
ty jdeš pěšinou mezi stromy.

Hlas lesa volá
zimohřivým hlasem sýkorek,
když les tě obejmul do sonáty ticha.

S jemným cinkáním zvonků,
dech jara bude přicházet
a z tvého srdce nit lásky vede ke mě.
Dobrý den, Miroslavo, loutna života zní větrem.