Zímní krajinou

.
Toulám se zimní krajinou,
na trávě jinovatka,
má duše klidem ztišená,
sametově hladká.

Křišťálu potok
na slunci se třpytí,
v něm uvízlo srdce,
jako v husté síti,
v krystalech ledu
hřát tě nedovedu.

Sněhu je málo,
peřina, co tlačí,
pokrýt vše kolem
nepostačí,
ani ztuhlou zemi.
A bez tvých paží
chladno je mi.
.