Pojď, musím ti něco říct...

Anotace: Monolog...mé city...píše se to těžce, ale říká ještě hůř...ani neví jak ráda bych mu to řekla...

Pojď, sedni si ke mně blíž...
Pověz...o kom sníš?
Já sním o černém koni
A o princi v blyštivé zbroji.

O tom jak mě miluje,
Jak se o mě strachuje...
Kéž by to tak bylo,
Nikdy mě to tak nebolelo...

Víš, miluji marně.
Když jsem s ním,
Nechovám se normálně.
Pouze o tom sním...

Nesmím ho mít ráda,
Říkám si stále dokola.
Nic naplat...stále miluji...
Ptám se tě...kdy dobojuji?

Pojď...povídej si se mnou.
Kdy jsme naposled mluvili...?
Před týdnem...jednou?
A do očí si hleděli?
...

Je to má vina.
Víš, nejsem líná,
Ale před tebou se stydím..
Řekni...jak se to dnes líbím?

Nikdy jsem moc dobře nemluvila,
Ráda však skládám dohromady slova
Tak teď říkám bezmyšlenkovitě...
Víš to? Miluji tě...