Letní déšť

Tak zvolna a lehce padá letní déšť,
k závrati vůně tak omamná.
Čeří hladiny jezer a milých řek,
letní ta chvíle je záhadná.

Každý list stromu touží ty kapky nést,
by zlíbán sluncem léta směl být.
Sveden svou touhou a záhy opuštěn,
o letních přívalech může snít.

Jsem stejná jak strom, a ty jsi mým deštěm,
jak přicházíš snící zahradou.
Hvězda ranní se vzhlíží v rose ještě,
v letních ránech, s vůní nádhernou.