Kdyby svítily hvězdy...

Anotace: neveršovaná mozaika představ a vzpomínek

Kdyby svítily hvězdy, počítal bych je a v každé viděl Tebe. Ze všech stran, úhlů a ve všech náladách. Kochal bych se těmi obrazy a v duchu děkoval umělci, který jim vdechl život. Prsty bych lačně přejížděl každou Tvou křivku a dobýval ukrytá místa, nebo bych je jen tak nechal zabloudit v kadeřích Tvých vlasů a přitom vychutnával tu vůni. Známou. Sladkou. Kouzelnou. S každým nádechem cítil, jak se mi rozlévá po těle teplo, ač mi jde právě pára od úst...Co hvězda to střípek, obrázek v mé paměti. Blaho. Teplo. Vášeň. Slast. Bohužel dnes hvězdy nesvítí, ale přesto mě hřejí. Pocitem, že Tě zítra zas obejmu...