Nebyl to jen přelud,
co přál mi šťastný sen,
vnímám Tě z blízka,
ne, nemusím si stýskat ...
Tak rád mi cucháš vlasy,
ta síla doteků
povodeň hlásí,
kolikpak asi
má láska převleků ...
Zůstaň poblíž,
s Tebou svá jsem totiž,
neumím si na lásku jen hrát.
Zůstaň se mnou,
barvu noc má temnou,
s něhou Tvou už nemusím se bát,
když šeptáš, mám Tě rád ...
...neumím si na lásku jen hrát, proto šeptat nebudu a řeknu to hlasitě - mám Tě rád, poetko svůdná! :o))
17.01.2010 23:01:00 | poustevník Jirka
Jejku, Jituš, to je tak strašně hezký, vážně, krásné dílečko, pro mne velmi upřímné, cituplné... láska sama. ST!
17.01.2010 20:57:00 | NikitaNikaT.
...jak jsi velká
tak jsi křehká
tvá nádherná vyznání
jsou lásce vyznamenání..
ST!
17.01.2010 15:45:00 | Mario de Janiero
...když čtu Tvoje krásné verše,cítím jak velikou sílu má Láska...troufám si říci, že bych se díky ní naučila snad i matiku :-)...hm, asi to sem nepatří, ale jen tak mě to napadlo :-)
17.01.2010 13:23:00 | Lota
nemusíš.. to je prstoklad a pocit že
má rád...
a oslavy si užívej
nastokrát
v noci
je ticho
a ...
slova se rozeznějí
i k těm
co mají jen
jedno
číslo.. st
17.01.2010 03:02:00 | zelená víla