První sníh

Proletuje první sníh –
mhouříš oči jak předoucí kotě
a tvář si necháš něžně hladit
tančícími drahokamy vloček.

Na řasách už máš závoj,
závoj ze stříbrných pozdravů vánočního času
a zakalené krůpěje perel tajícího sněhu
smyslně stékají po tvé šíji.

Jen na chvíli být jednou z těch vloček,
chladivými rty se žíznivě dotknout rozpáleného čela,
a pak se dlouze opíjet tvou podmanivou vůní,
a měnit se pomaloučku v prosté „nic“ s vědomím, že dotýkám se tebe …

A všude kolem proletuje první sníh…….