Úzkostnou vůní syrového listí proplouvá chlad opuštěných míst,
kde lavička dávno oněměla výkřikem raněných srdcí
a ohluchla nejedním výbuchem sobectví a vášně -
již není slov milenců - slova zemřela a odletěla do záhrobí dnů.
Dnů ,ve kterých láska navždy oslepla bílou clonou zádumčivých mlh ,
co obvazují hluboké rány a tiší bolest rozchodů…