Otazníky života
Otazníky života
Anotace: Moje pocity....otázky, na které neznám odpověď.
Jsem to já a nebo nejsem,
ptám se sama sebe zas,
přesto, že mé tělo pálí,
ven ze mě vychází mráz.
Čím to je, že neovládám,
nepravdu a přetvářku,
že se pořád sama trápím,
nepřijímám porážku.
Moje duše stále hledá,
jakým směrem má se dát,
pořád mi to spáti nedá,
proč mě nemáš, jak dřív rád.
Milovala jsem tě zcela,
tys to asi jinak bral,
život můj je jako cela,
v kterou jsi mě odkázal.
Zavřená jsem, odsouzená,
cítím jen smutek a splín,
proč jsi mi jen tolik roků,
zarážel do srdce klín?
Život složitý je zcela,
překážky nám nastavil,
jak to ale zvládnout máme,
aby čas se zastavil.
Aby rádi jsme se měli,
jako dříve, od srdce,
aby nás řídily city,
a ne jenom emoce.
Nejde asi začít znova,
už nemůžu tak dál žít,
tebe čeká cesta nová,
já mám zákaz po ní jít.
Komentáře (15)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk
Láska umí radost dávat, ale i naopak smutek...přeji Ti vkročení na správnou cestu, která povede k radosti...
02.02.2010 18:34:00 | toužím.jít.dál
Moc hezké, láska je jako růže, voňavá leč s trny, které dokáží zranit, drž se!
23.01.2010 23:29:00 | carodejka
A myslím, že vždycky jde začít znova.
I když je to někdy pekelně těžké.
23.01.2010 19:02:00 | Hazentla
