Venku se stmívá..
Tak jako každou noc už po milión let
Uvnitř mne píseň tklivá
a obraz Tvůj..ukrytý napohled..
Vítr za oknem kývá..
Láká mne vyjít ven a skotačit
Uvnitř mne touha živá
a lenost jakási..co v klubíčku chce snít..
Měsíc se na mne dívá..
Je spřízněncem mi moudře utichlým
Uvnitř mne láska zpívá
song o muži..kterého velmi ctím..
Pusa má mocně zívá..
Chuti je plná po něm v neukojení
Uvnitř mne on se dívá
přenosem myšlenek mi dává znamení..
Snad do snů k tobě přiletí a touha tvoje utišena se v klidný spánek promění...
07.12.2005 14:35:00 | Krtica
Ten přenos myšlenek vždy oboustranný bývá
a zcela určitě i uvnitř něj zase Šuměnka se dívá ...
Ať se ti brzy vrátí sestřičko.
07.12.2005 14:13:00 | Mourek
Ju, jahody ve sněhu, to by se ti hodilo...
trošku šlehačky, či dortík upéct zkusíš,
potom vykouzlíš pohodově a milo...
se slovy: "Cecílie, na krutý mráz musíš!" ;o)
07.12.2005 14:04:00 | Cecilka
No já si mlsám... a klaním se v udivení,
kde pořád sbíráš ta slovíčka lásky a pohlazení... :o)))
07.12.2005 10:17:00 | Cecilka
momentálně na mne momentová zapůsobila momentem, který je monumentální! .))
06.12.2005 18:11:00 | Bean