Přišlo to tak znenadání ....

Anotace: Je to moje první básnička a chtěla jsem si ji prostě zveřejnit :)) I když není nějak zvlášť úžasná :))

Přišlo to tak znenadání.....
je to krásné, ba ne, je to přenádherné!!
Je to nádherný pocit, když někoho milujete
a mnohem nádhernější je, když vám lásku někdo opětuje.

Přišlo to tak znenadání...
Tys tam jen tak stál a znuděně pozoroval kolemjdoucí.
Já stála kousek dál a sledovala tebe, ba ne, ani trochu znuděně!
Když spatřila jsem tvé modré oči, podlomila se mi kolena
a kdykoliv do nich pohlédnu, jsem opět a znovu ztracena.

Přišlo to tak znenadání ....
Z jediného úsměvu byl polibek a z jediného polibku byla láska.
Naše láska, ta krásná, křehká a vyjímečná.
Mám pocit, že mě nic lepšího snad ani nemohlo potkat,
než tvé nádherné, jasně modré oči.

Přišlo to tak znenadání....
Už čekám tam, kde jsme se poprvé setkali,
kde jsme si dali svůj první polibek,
kam do starého dubu napsals naše jména, navěky.

Přišlo to tak znenadání....
Když najednou mi spadly z očí růžové brýle zamilovanosti
a já vidím tebe, v celé své kráse.
Nečekáš na mě, neohlížíš se, jestli mě nespatříš.
Vidím tebe, objímajíc jinou dívku.
Mnu si oči, ne není to pravda, to nemůžeš být ty,
ale jakmile spatřím ty modré oči, už není pochyb ...

Přišlo to tak znenadání....
Utíkám pryč, co nejdál to půjde,
přes clonu slz nevidím nic, ale statečně utíkám dál a nepřestávám.
K čemu je láska, když jednou skončí??
K čemu je zamilovanost, když stejně jednou pomine?

Přišlo to tak znenadání.....
Ne, už nikdy nechci zažít lásku ... ten cit, který tolik bolí, ať si nechá někdo jiný ...