Až tiše vejdu
rozevlátý šat
do lesku vlasů
sprškou deště vnesu
diamant...
Až vejdu v oblaku vůně
ten parfém nebudeš znát
trochu skořicí
a trochu marně
voní má touha milovat.
A až se hebký samet chodidel
dotkne času ve tvé přítomnosti
v plamínku svíčky shoří noc
plná divných strastí...
Až jednou vejdu
třeba mi navlékneš
prstýnek z podzimní trávy,
ani ne napořád
a ani pravý...
Až vejdu, tak po špičkách
a vzduchem poplují naše dlaně
tak blízko, až je strach
že se zas
setkají marně.....
Existuje spousty snů, přání a tužeb, jež je stále potřeba vyplnit... někdy není od koho a tak člověk čeká, jindy by od koho bylo, ale jeho ucho nedoslýchá... ovšem, stále je mnoho těch, kteří se snaží plnit vše. A proto, jakmile se jedno splní, přinde nové a nsplněné přání, touha...
15.03.2010 08:41:00 | NikitaNikaT.