Tisíckrát změním názor, zda miluji či nenávidím.
Však hrozná je představa že nikdy už tě neuvidím.
Jak na houpačce mění se náš vztah,
Láska, nenávist a snad i strach.
Silné pouto co velí mi při tobě stát, držet to štěstí,
Snad poradí jak nezahnout špatně na rozcestí.
Kéž nikdy nerozdělí naše kroky,
Budeme spolu měsíce a roky.
Čas nás naučí vedle sebe žít
A každé sebemenší chvilky využít
Čas nás naučí žít... to se mi moc nelíbí... tedy mám tím na mysli, že bych to tak nechtěla... protože láska je, si myslím o citech, ne o učení se... a v tem já prostě vidím dost velký, podstatný rozdíl. Ovšem, každý to vidíme a cítíme jináč, takže to nekritizuji, neb každý je strůjcem svého štěstí.
01.03.2010 09:20:00 | NikitaNikaT.