Rozčísnu šedivé všednosti,
ponořím ruku až po paži,
na světle křehké Tvé něžnosti
blažený úsměv ať rozzáří.
Pak hodinovou ručičkou
znamení lásky do písku
/dvě polokoule se špičkou/
překreslím z tajného notýsku.
Zuju se, zapletu copánky,
bosky se projdu v tom znamení,
na chvíli dospělé opánky
zatížím hromadou kamení.
A do toho srdce, co v písku leží,
vepíšu můj a Tvůj monogram.
Co na tom, že kolem právě teď sněží,
to anděl své polibky seslal nám.
Tak pojď, čekám tu s horkou dlaní,
rozčísni šedivé všednosti
a srdce své mi polož na ni.
Nastal čas svádivých něžností.
Co na tom že je zimní čas
pak vůbec není šedý
když velká láska hřeje nás
to tajou všechny ledy
ST.
04.02.2010 09:32:00 | Kapka
Svádivá jsi v předjaří
v zimním tomto čase.
Co pak až se rozjaří
to vášní rozžhavíš se zase...
zcela do běla.
ST.
03.02.2010 18:59:00 | Paulín
A do toho srdce, co v písku leží
vepíšu můj a Tvůj monogram.
Co na tom, že kolem právě sněží,
to anděl své polibky seslal nám.
Tak pojď, čekám tu s horkou dlaní,
rozčísni šedivé všednosti
a srdce své mi polož na ni.
Nastal čas svádivých něžností.
***st
02.02.2010 21:14:00 | ROMAN LOHNERT