Cítím

Připadám si jak ve větru list,
nejsem si vůbec ničím jist,
kdykoli vidím očí hlubiny,
oči v nichž chtěl bych utonout,
oči jenž mne zbavily pout,
stačí mi pohled jediný,
a pak připadám si jak zlo,
jenž v dokonalém světle uvázlo.

Vzplál sem láskou již nelze uhasit,
jak oheň pálí mne ten cit,
já sebevíc bych si to přál,
nezvládnu uhasit plamen,
neb sebevíc pálí, u srdce mne hřál,
co chceš čiň se mnou, Amen,
pakliže budeš si to přát,
plamenem svým Ti budu srdce hřát.

Pakliže budeš to po mne chtít,
nechám si s radostí pro tebe hlavu stít,
nepotřebuji hlavu nikdy více,
neb srdce mé pro Tebe hoří jako svíce,
já nemám jiného důvodu žít,
než Tobě před zlem býti štít,
celou mou bytostí patřím jen,
dívce jenž změnila život v sen.