Anotace: ...
'
Přítmím pokoje skenuji
stopy Tvých rtů na mém těle,
hlídám Tvůj klidný dech,
ve spánku tváříš se rozněžněle.
Do houfu sháním obláčky něhy,
touhy těl s polštářem střetlé,
pak kamerou srdce svého
snímám je v lásky infrasvětle.
Uprostřed Tebe,
v přestávkách mezi extázemi,
našel jsem klid a mír,
zlehka pluji si lůžka peřejemi.
Lehce, jak ve vznosu
kosmických korábů,
omámen silami
Tvých ženských půvabů.
Půvabů člověčích,
ctností přítelkyně,
s radostí v hrudi
vnímám Tvou spící ruku v klíně.
.
...zvláštní, dnes jsem zde jedné básnířce tu psala o hmatatelnosti její Lásky, v Tvých verších cítím to samé, jestli ona to nebude vzácná symbióza mezi Vámi oběma... :-)))
13.02.2010 11:47:00 | Lota
Tak jsem došel na návštěvu a koukám náš tu pěkné obrazy...tento je supr
10.02.2010 19:54:00 | Jiří I.Zahradník
Ještě teď zimnicí se třesu, není divu,
vždyť báseň je psána v přímém přenosu
ST
08.02.2010 19:48:00 | Kars
Jejku... tak krásně jsi mne naladil... znovu, kdeže mám miláčka svého? Byl tu a už zasejkc musel, ale Tvá básenka mi to všecko, tu chvílu, kterou jsme právě prožili, mocinky připomněla. Děkuju a děkuju za tak krásné básnění k ještě krásnější a báječnější osůbce :o* ST!!!
08.02.2010 18:12:00 | NikitaNikaT.