Taková jaká jsem....
Taková jaká jsem....
Anotace: já ani nevím kam jí zařadit a napadla mě v autě, tak prosím se tolik nesmějte, myslím, že jí trošku i předělám ;) možná ještě v noci ;) a je o mě i o Tobě Šelmičko....
Přála jsem si někoho,
jako Tebe mít!
Asi bych si už nepřála,
něco víc chtít!
Někoho, kdo by mi
dobře rozumněl!
A takovou, jaká jsem,
by opravdu rád měl!
Někoho, kdo by měl rád
i mé slabiny!
A odpustil mi,
všechny moje kraviny!
Takový
si býval totiž,
ale teď mám s Tebou,
jenom potíž!
Klukoviny vymýšlíš,
na mě při tom nemyslíš!
Nedojde Ti, že mě to raní,
že nejsem jenom loutka k hraní.
Že mám taky duši svou,
a zabíjíš jí touhle hrou!
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Není hra, jako hra. Neplést s realitou, rozdíl mezi hrou a realitou je perně velký. Jde o to, jak to člověk bere... tedy ve smyslu, co si připustí. Někdy si připouštíme tak strašně málo... co ale značí realitu? Jaký důkaz postačí, že jde, či nende o hru?
14.02.2010 07:45:00 | NikitaNikaT.
zůstanou v nich pořád "kluci",
kolikrát si říkám "kruci"
kdy už konečně jim dojde,
že máme rády chlapy rovné ...
11.02.2010 11:53:00 | nejsembásník
