Toužím být čistou vodou která
zurčí a prýští z básnického pera ...
Očistnou
lázní Tvou
po únavném dni.
O mně, co kapce průzračné,
dál hvězdnou nocí sni.
Dopadám nesměle
v důlek klíční kosti,
putuji po těle
a fantazie Tvá
sama se cesty zhostí,
jsem
kapka jen
průzračná,
ztracená
v horkosti Tvého těla,
perlivě šumivá,
rozum jsem poztrácela
na pouti k slabinám,
jiskřím a prolínám
v Tvůj klín.
Pak v slastné extázi
tiše se vypařím ...
Náhderné dílko!
Ať honem čte,
miláček Tvůj,
stůj co stůj,
pevně sevře Tě
ve své náruči,
ten proud rozkoše
nechť se skutečně rozzurčí!
14.02.2010 12:00:00 | NikitaNikaT.
Tvoje verše o lásce jsou nádherné, asi proto, že Tvoje Láska je hmatatelná :-)))
13.02.2010 11:38:00 | Lota
Šťastná to kapka, žena
jež ve žhavém lůně
žárem lásky jeho
bude odpařena
ST
12.02.2010 07:03:00 | Kars