Roztrhaná oblaka na cáry letí rychle po temném zimním nebi.
Vzduch sráží páru s každým výdechem
a srdce bije pomalu..
tak pomalu...
Měsíc vykoukl a rozlil se po nebi,
netečný a po staletí moudře stejný...
Mrazivý vánek mi nadzvedává vlasy,
ústa mi ztuhla do podoby posledního slova loučení,
ztratila jsem tě, má lásko,
ten krátký čas,
co ses odrážel v mých očích, byl však osudový
a já nemohu zapomenout...
Roztrhaná oblaka zakryla měsíc
a setmělo se.
Už nehledám cestu dál.
Spousta krásných slov..každý z nás se tak někdy cítí, jen to málokdo umí tak krásně podat=)
22.12.2005 23:20:00 | ..Lucie..
sem to trochu poplet :))
byť chlad je na srdci tvém..
a měsíc skryl svou zář..
do pláště z roztrhlých mraků..
***
zítra.. zas přijde den
slunce ti zahřeje tvář
a dá vale všem zlým drakům ...
09.12.2005 20:28:00 | Bean
byť chlad je na srdci tvém..
a měsícem skryl svou zář
do pláště z roztrhlých mraků..
zítra.. zas přijde den
slunce ti zahřeje tvář
a dá vale všem zlým drakům :))
09.12.2005 20:26:00 | Bean