Prázdnota
Prázdnota
Duši mám prázdnou a fičí jí vítr,
zvedá mi vlasy a točí listím u mých nohou,
jak kráčím podzimem
mechanickými kroky
s očima upřenýma do dáli,
smích zní kovově
a milování je plytké..
všechno rychle končí,
jen čas – ten trvá nekonečně dlouho,
protože prázdnota se nedá změřit ani ohraničit..
nezbyla žádná přání…..
zvedá mi vlasy a točí listím u mých nohou,
jak kráčím podzimem
mechanickými kroky
s očima upřenýma do dáli,
smích zní kovově
a milování je plytké..
všechno rychle končí,
jen čas – ten trvá nekonečně dlouho,
protože prázdnota se nedá změřit ani ohraničit..
nezbyla žádná přání…..
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Vidím že tě tady Skol dost ničí. Víš, Veri, píš jak to cítíš, nikdo nemá právo kritizovat tvé básně, patří tobě, jedná se o myšlenkové povhody, které náleží té chvilince, kdy jsi je psala, jen tobě...
18.01.2006 19:35:00 | Sunny
Tak trochu výlev..; něpříliš originálně (vlastně i celkem banálně) zaznamenaný pocit.
15.12.2005 10:33:00 | Tomáš Egler
Také mám takový pocit.
11.12.2005 11:09:00 | takova
díky moc
10.12.2005 20:30:00 | daniel