A vím...

A vím...

Anotace: ...

Sbírka: Bez osamělé...

Kdybych věděla,
že se všechno změní,
nikdy bych neodešla.

A vím, že jsi skutečný.
Jen příliš daleko.

Ty sám jsi řekl,
že čas neléčí.
Tak nemůžeš čekat,
že někdy zapomenu.

(Schovávám si tvůj neexistující polibek v záhybu dlaně a truchlím.)

Jediná vzpomínka teď,
zeje jako náhrobek.
(V myslích naší němoty.)
A vím, že nedokážu,
prorazit hlavou zeď.

Chtěla bych ti říct,
že bolest bývá
pomíjivá.
A láska trochu fádní.

Než mi skrz díru v žilách,
unikne tvůj svět.

Miluju tvůj hlas,
tvůj úsměv,
tvou tvář.

(Takže jsem to vzdala…)

Ale aspoň se mi umírá snáz…
Autor Holly-EnD, 21.02.2010
Přečteno 400x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí