Anotace: Nikdy bych neřekla, jak bude těžké se po dlouhém zatmění vrátit k tvorbě.... Doufám, že vás nezklamu.
Jak pierotská pirueta
z pralinek těžím kapku léta.
Do noci volám jeho jméno
z příběhů v mracích nedočteno.
Komety náhle mají spěch
zachytit jeho mělký dech.
Tam v duši zbytky z hvězdných cest
naleznou význam starých gest.
A v tónech naší symfonie
zničeno jedno srdce bije.
Nepřizná, že ho bolí více
polibek vilné vlasatice.
pěkné vesmírné toulání ST.
22.02.2010 09:38:00 | Acham
Nejenom milá, řekl bych, ale i s hlubším podtextem. Dá se k ní vracet znova a znova a znova. :)
21.02.2010 21:06:00 | brooklyn