Vzpomínky

Jsi jako křídla motýlí
co přílétají z dáli
na sobě máš šaty bílý
odraz na hladině se kalí.

Zůstávám tu stát sám
v ruce mi zůstaly vzpomínky
koukám, na dlani je mám
ouha, spadly mi mezi kamínky.

Vzpomínky ztratil jsem
jen co jsi odešla
hned klekl jsem na zem
a hledal to, co jsi odnesla.

Našel jsem zasypanou v hlíně
vzpomínku na první konec
ležela u kamení, ve špíně
a konečně už zvoní zvonec.