Každý den nese naději,
že zítra přijdeš…
že se Tvé oči na mé usmějí,
že mou lásku přijmeš.
Jako víla něžně kráčím
květinovou cestou,
nad zemí se vznáším
ruku v ruce s Tebou…
Nechávám si o Tobě zdát.
Do noci křičím Tvé jméno.
Nejde jinak než milovat
Srdce je z řetězu utrženo…
Poslední věta vše úplně vystihuje... tak vypadají lidí, když se jim zblázní celé já láskou :o))
01.03.2010 10:26:00 | labuť