Byla to tvá nevěra!

Potom, co závrať odezní,
z požáru hrstku popela,
podzimní vítr rozhází,
tehdy vše končí docela...

Sny klesnou zase do růží,
láska své oči přivřela,
slunce nad námi zachází.
Jaká příhoda omšelá!

Jsi však mi ještě po kůží...
Tak takhle jsem to nechtěla!
Láska nám nic už nedluží.
Byla to však tvá nevěra!