Oheň a voda

Anotace: ... je to tak prosté a tak svaté, že člověka to občas mate ...

Přijď a zazvoň mi u dveří,
na lásku už se nevěří.
Tvá křídla rozpažil jsi v mém srdci, já zajala tě potají
a moje ústa prach z tvých nohou stírají.
Lásko má, banální a prostá,
tak málo chybí do sta.
Jen krůček chybí a jsem tvá,
co do ucha ti pošeptá,
co slyšet můžeš jenom ty,
smývám tvé strachy, mrákoty.
Srdce mi tluče ve tvém tepu,
překročme spolu další metu.
Drž pevně moje ruce a dívej se mi do očí,
nejsem ta, co se ochočí.
Jdu k tobě blíž, však pouze k tobě, chci překonat svůj stín
a postel ozdobím nám z růží, polibků a vín.
Já miluji tvůj smích i pláč,
neděkuj mi, vždyť není zač.