Tulipán mezi klasy

Už podvacáté ptám se sebe,
Kam své srdce ukryla jsi?
Snad pod polštář, snad mezi vlasy.
Pokaždé když vidím tebe,
tulipánek mezi klasy,
na duši mne slabě zebe.

Černý mour ze srdce smyjem,
z duše setřem šedý prach,
zaženeme všechen strach,
zklamání se nedožijem,
odvrátíme každý krach,
jen my a naše carpe diem.

Jsi má duha, moje kráska,
vzácná duše - věčně sytá,
můj stalagmit z dolomita,
moje touha a má láska,
do života all-in sázka,
moje věčná dolce vita.