NEBYLAS

NEBYLAS (napsáno pro Dášu)

Snad mohlas být tou ženou, pro jejíž ruce
muži vedou revoluce a drahé koně přes poušť ženou,
snad mohlas být tou ženou, pro jejíž tvář
Bůh vynalezl svatozář, Madonou z rámu vystřiženou,
snad mohlas být tou ženou, pro jejíž gesto
ďábel město zboří a znovu z prachu stvoří,
až přijde čas, snad mohlas být,
vím, nebylas...

Však znám Tě, Tvůj úsměv, oči, řasy,
letmý dotyk, vůni, vlasy
a vím, že nejsou v světě také ruce,
jenž by do svých dlaní
pojmuly Tvé krásné srdce!
moje Paní...