Vrabec.

Anotace: Jaro..jaro...jaro......

Sbírka: Psaní pro Tebe(člověče)

Na okno usedl rozcuchaný vrabec,
počal hned předvádět svůj zásnubní tanec,
asi mně za oknem neviděl,
já mu jen potichu záviděl.

Záviděl jsem mu tu samičku,
která tam seděla v keříčku,
chvíli se na něj dívala,
potom se taky přidala.

Oni jsou dva a já sám tam stál,
taky bych s Tebou si zatancoval,
žiju dost dlouho, tak bych už měl vědět,
že musím za oknem,potichu jen sedět.

Když ptáci tancují Jaro už bude,
kolik těch krásných jar v žitím mém zbude,
já nechci v hrobě spát,raději špatně žít,
v životě se může ledacos vylepšit.

Já chci žít pro tebe a tvoji krásu,
bytˇdo tváře vepsal se už zub času,
Tvá krása v duši je a ta vidět není,
tu máš jen pro ty co mají pochopení.

Chápat tě mohou,ale né litovat,
ty lidi musí Tě upřimně milovat,
já Tě chci milovat,chápat a ctít,
proto my musíme stále spolu být.