Sedí tiše v koutě,
oči klopí k zemi.
Jeho ruce zvou Tě
do tajemných zemí.
Slepý kytarista
dlaní hladí struny.
K výstupu se chystá,
uvnitř hořko je mi.
Ať jeho píseň
dál v nás zvoní.
Ať všechnu tíseň
láska zlomí.
Ať jeho píseň
dál zní v nás.
Ať všechnu tíseň
spálí mráz.
Do strun prsty noří
vstříc krásným tónům.
Jeho srdce hoří
a podobá se zvonům.
Těm co mocnou silou
promlouvají do duší.
Melodií milou
šeptaj radost do uší.
Ať jeho píseň
dál v nás zvoní.
Ať všechnu tíseň
láska zlomí.
Ať jeho píseň
dál zní v nás.
Ať všechnu tíseň
spálí mráz.
je nádherná! opravdu nádherná. jedna z nejlepších, co jsem tady kdy četla
14.12.2005 18:53:00 | Nausika
Slyším ty tóny zvonů...
slyším tu melodii...
unáší někam "domů"...
...smysly se probudily...
Překrásná... :o)
14.12.2005 10:55:00 | Cecilka
Za mého kamaráda kytaristu, za jeho žalostné zbytky zraku...Tohle hodnotím.
14.12.2005 10:10:00 | Krtica