Konec ticha

Anotace: Pro jednoho japonce, který tyto řádky nikdy neuvidí a nikdy si je nepřečte, ale i tak budou létat světem a snad se k němu jednou donesou.

Jako dávná minulost i my jsme zapomenuti
tak mladí
Jen měsíc šeptá kdo jej držel
a neztratí
přítele...
Vzpomínej jak nejlépe umíš
jen tam je odpověď
Tam co's měsíc držel
nyní sníš
příteli...
Křič mé jméno do noci
jen ta zná naše srdce
a jednou sakura vykvete
tak voňavě, sladce
lásko...
Na naše hlavy lístky spadnou
nebe zaburácí na pozdrav
Snese se déšť starých dob
jen začátek krásných zpráv
lásko...
Snad najdu slova vhodná
která ti naději dají
To královna ledu
je tvou bílou paní.
milovaný...
Jen vzpomínka na náruč
zbyla mému srdci
Však tvář i hlas
zakopali krtci
hluboko ode mne...
Opuštěná v nebití
tvé srdce hledám
Prosím o pomoc
ač naději nemám
jen sním...
Rozpolcena vzpomínkami
"kdo slzy mi usuší?"
Ty's tak daleko
a city mne pokouší
milovaný...
Melodie regret ve mne zní
jako pohřební píseň znavená
Srdce skáče v hrudi
ač nechápu čím to, že jsem tím tak zmámená?!
lásko...
Ukaž mi tvář svou
nechť zmizí ta pýcha
Chci konečně s tebou být
a zažít konec ticha!
jen s tebou...
Snít o budoucnu nás
vidět sakuru kvést
Zazpívej tedy píseň
jejíž tóny budou nás nést
tam kde vzpomínky umírají... .