Uchopil kus tužky
jenž válela se po stole
sebral papír
který nepopsal s ní ve škole
Zůstal zcela nedotčen
a pak,
odešel znovu potají...
tam někam do dálky
s myšlenkama pryč
dokud hodiny pozpátku tikají
A tak byl zase s ní
s tou milovanou dívčinou
Do očí vehnal jí slzy
a nevinně řekl:
,,Promiň, tajně chodil sem za jinou.´´
Teď v hlavě má zmatek,
stále jen slyší tu svou větu
ona už NENÍ,
už nikdy nebude vládnout jeho světu.
Díky za komentáře a rady.
Beru si je k srdci a budu se snažit psát lépe.
S pozdravem Pučik
29.03.2010 17:04:00 | Pučik
uchopil kus tužky
válela se po stole
sebral papír
vytržený ve škole
papír zůstal nepopsán
když odešel potají
do dálky myšlenek
jenodiny tu sami tikají
27.03.2010 23:43:00 | René Vulkán
Začíná zajímavě a nabírá tempo, další sloky však náboj básně zmenšují. Těžko se čtou díky těžkopádnému rytmu.
27.03.2010 23:35:00 | René Vulkán