Večerní schůzka

Šero už padá na náš milý kraj.
Zavoní květy hrušní a jabloní.
Bělavé lekníny zdobí vodní ráj.
Střemcha v noci toužebně zavoní.

Chceš se zas sejít? Přijď tedy k růžím.
Nad cestou se už docela setmělo.
Po tvých slovech lásky, po tobě toužím,
měsíci se dnes svítit nechtělo.

Letní noc už svléká svůj plášť vzácný.
Zůstaneš, prosím, než hvězdy poblednou?
Jsi jako sen, tak vášnivý a krásný.
Je mi smutno. Nevím proč. Pojednou.

Tuším, ano, že láska je tak křehká,
jak ráno, když noci ubývá.
Buď nás obejme a nebo zas ztrestá.