Vyznání IX

Anotace: škoda, že si to múza nikdy nepřečte...možná je to tedy štěstí...

Miluji tvůj stín, když v noci
pomalu kráčíš pod měsíční září,
skrz světla pouličních lamp,
co tvoji tvář do stínu zahalují.

Miluji tvé pohledy ke hvězdám
jak hledáš tajná souhvězdí,
a dobře je ti známo,
že souhvězdí srdce teprve ti tvořím.

Miluji procházení v dešti tvých slz,
s očima dokořán a náručí pro tebe,
kdy v lesích postelových peřin,
tvému tělu ve snech se oddávám.

Miluji pohled na blankytnou oblohu,
při slunci pravého zenitu,
kdy mraky pouze k západu uhání,
a do trávy polehoučku tě pokládám.

Miluji a snad proto zde jsem…