Vzdech lampy pouliční

Jak pouliční lampa stojím
a tmy, tmy se vážně bojím
své žluté světlo večer rozžínám
a volám, samotu svou proklínám.
A s ránem novým
kdo přijde?Neodpovím.

Jen dál, dál sama světlo posílám
do srdcí zarmoucených smutkem.
Až přijde, sen se stane skutkem
on jediný tak silný proud
a zbaví mě, zbaví těch samotářských pout.

Pak budem světlem jeden pro druhého.
Navždy.