Osudová

Osudová

Anotace: když prší do života

Pozoruji,
jak rozprsknou se
kapky na vodě,
pak splynou
v kruhu pokorně...

I nás nutíš osude,
vsáknout se,
posléze k nebi vzlétnout
a ve věčnosti
splynout v jediné ...
Autor Anny, 16.12.2005
Přečteno 543x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (3x)

Komentáře

Tak konečně. Jsem hladina co občas vzbouří se. A právě nyní nastal ten čas.

16.05.2006 11:43:00 | umělec2

A já jsem k tobě odskočila taky až teď. Mně se asi stýská nejméně protože mi tu po vás všech zůstaly otisky. Slova nestačí na to, vystihnout vše, co jsme si navzájem předali. Moc tě zdravím Äničko.

28.12.2005 14:08:00 | Hančí

Objevila jsem liter nedávno, ale je to úžasný svět! Znám lidskou pospolitost, znám okamžiky souznění lidských duší a vím, jak jsou to vzácné chvíle. Moc hezky jsi to vyjádřila. A já jsem vděčná, že se můžu dotknout těch myšlenek, které zde necháváte. Děkuju :-)

28.12.2005 09:32:00 | infinite

A já to úžasné cinkání vašich zvonečků mohl jen z dálky poslouchat. Ach jo...

18.12.2005 10:16:00 | Mourek

Moc krásná... vnímám jí hodně do hloubky...
a nestýskám si, těším se na tebe, na to, až se zas příště sejdeme, třeba i čaj popijeme (nebo tu slivovičku, jestli nám Hančí kapku nechala :o) a prostě se obejmeme... :o)

16.12.2005 18:38:00 | Cecilka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí