Anotace: když prší do života
Pozoruji,
jak rozprsknou se
kapky na vodě,
pak splynou
v kruhu pokorně...
I nás nutíš osude,
vsáknout se,
posléze k nebi vzlétnout
a ve věčnosti
splynout v jediné ...
16.05.2006 11:43:00 umělec2
Tak konečně. Jsem hladina co občas vzbouří se. A právě nyní nastal ten čas.
28.12.2005 14:08:00 Hančí
A já jsem k tobě odskočila taky až teď. Mně se asi stýská nejméně protože mi tu po vás všech zůstaly otisky. Slova nestačí na to, vystihnout vše, co jsme si navzájem předali. Moc tě zdravím Äničko.
28.12.2005 09:32:00 infinite
Objevila jsem liter nedávno, ale je to úžasný svět! Znám lidskou pospolitost, znám okamžiky souznění lidských duší a vím, jak jsou to vzácné chvíle. Moc hezky jsi to vyjádřila. A já jsem vděčná, že se můžu dotknout těch myšlenek, které zde necháváte. Děkuju :-)
18.12.2005 10:16:00 Mourek
A já to úžasné cinkání vašich zvonečků mohl jen z dálky poslouchat. Ach jo...
16.12.2005 18:38:00 Cecilka
Moc krásná... vnímám jí hodně do hloubky...
a nestýskám si, těším se na tebe, na to, až se zas příště sejdeme, třeba i čaj popijeme (nebo tu slivovičku, jestli nám Hančí kapku nechala :o) a prostě se obejmeme... :o)