čas kráča po cestách nádeje,
keď hviezdy hasnú..
a chodníky nasiaklé dažďom,
zo slzavých údoli,
sú podobné prázdnu.
srdce čo nebolí?
neverím..
padá až k dnu.
čas krváca,nič viac sa nedeje,
matne sa stráca,
viac už nepojdeme,
za ruku spolu..
už má,
veci zbalené..
keď pri dverách stojí,
posledný bozk ti dať,
mi nedovolíš,
sny,túžby-zmarené.
zabuchol bez slova,
za oknom stojím,
v diali ho skúšam nájsť,
ticho sa bojím,
že ho strácam,
keď odchádza,
bez,
vysvetlenia preč..
Bejby,to je moc moc pekné...ale plné bolesti..neboj, zas bude líp..:) mockrát děkuju za komentíky i St..
04.04.2010 23:21:00 | Giginka
Smutná a hodně pocitová básenka... lidé se rozhodují sami o tem, co bude v životě dál... ty, já, ni nikdo jiný to nezměníme... ST! za vyjádření, za obsah, opravdu působivé, ač bolavé.
30.03.2010 08:02:00 | NikitaNikaT.
ST nesmutni, vždyt dávala jsi mi do komentářů chut a sílu poprat se s tou bolstí, já vím stejně to bolí :'( připadá mi jako bych všem jen smutek přinesla :-( u chlapů je to normální že bez vysvětlení :(
30.03.2010 03:54:00 | Labanda