Tak blízko je daleko

Přešel bych oceány za tvým stínem,
kde válka se setkává s mírem.
Za tvoji něhu život bych svůj dal,
tenhle boj jsem už možná vzdal.

Nočním městem procházím sám
a v hlavě jedinou myšlenku mám.
Jsi tak blízko a přitom daleko.
Mé srdce je z tebe naměkko.

Nemohu se tě dotýkat.
Nemohu být s tebou.
Zbývá mi jen vzlykat.
Jsem jen sám se sebou.

Čtyři stěny bytu na mě zírají
a má ústa smutně říkají.
Jsi tak blízko a přitom daleko.
Mé srdce je z tebe naměkko.

A tak nakonec můj život končí.
O samotě do země pohřben.
Světlo svíčky nad hrobem tančí.
Jsem naplno této myšlence otevřen.

Na mém náhrobku jest napsáno:
Jsi tak blízko a přitom daleko.