Zklamání

Anotace: Znovu mě zklamala, tentokrát jsem to ale nečekal. Rána pod pás. Nechtěl jsem tomu věřit, proto to tak bolí...

Srdce svírá temná síla,
hlavou pluje šedý mrak.
Dómu víry padla zdiva,
z iluzí zbyl už jen prach.

Oči vidí uši slyší,
krutou pravdu den co den.
Srdce pláče hlava neví,
jak se z toho dostat jen.

Světlo lásky hoří stále,
já však už ho nevidím.
Bolest zrak mi oslepila,
a já bloudím jako stín.

Kdo mi podá ruku svojí?
Kdo mě k světlu povede?
Kdo mi vrátí víru mojí?
Kdo jen kdo to dovede!