Strom

Na poli k nebi tyčí se strom
K nebi tyčí se na širé pláni
Kolem létá hejno vlaštovek
Co zrní zobou mu z dlaní

Na kopci sahá k nebesům
A já ho zdáli pozoruji
On k sobě krásu tahá
A schovává ji do etují.

Pod jeho stínem sme se prve milovali
Větší krásy nebylo už nutno
Ted ho pozoruji zdáli
A je mi,lásko je mi smutno

On přežil silné větry
I přívalové děště
K smrti chyběly mu metry
Ale on žije ještě
...a my jsme zapoměli.