.
i když spíte
víte o ní
o zrádné
zřítelnici
doširoka rozevřené a nikdy spící
i té druhé
stejně modré
(stejně hnědé ?)
objala vás těsně nad jezem
bylo to v loďce na Blanici
a když před ní ulicí pospícháte
přejete si možná zbožně
nes se rovně nose
a netoč se zase
dneska za tou
zpropadenou
sousední
pramicí.
...pobyla jsem u tvých básní hodnou chvíli, protože jsem tu u nich dlouho nebyla, nedovedu ani vyjádřit jak moc se mi líbí...
A byl jsem šťasten... Ó smět nemyslit
na jedny oči, které stále zřím!
Co stály slz, a dosud nemám klid!
Dávno je druhý má a vládne jim,
a já už jinou miluji, či snad
chci milovat a prosím tisíckrát
o nová muka, ale v srdci zní
živoucí smutné echo dávných dní.
/Michail Jurjevič Lermontov/
10.04.2010 18:19:00 | Lota