Nekráčím po Slunci
nejspíš v něm plavu
v slunečním exilu
budu po právu
následných deset let
možná i více
a to prý můžu spíš
mluvit o klice
jak všechny energie
mám tady zdarma
z lásky ke mně Slunce
všechen ten dar má
v slunečním větru
mé rty ohněm planou
a oči plné slz
září uhranou
Tebe tam na Zemi
nepohleď zpříma
do Slunce, řekni vše
očima svýma
pod víčky přivři je
ať neprozradí
jak my dva nešťastně
máme se rádi
Sluneční větry jsou nebezpečný,
kam koukáš? na Slunce ? místo slečny ?
..... ST astronome!!
12.04.2010 21:33:00 | Marfuša
Nešťastně - jak tohle slůvko rozbolí.. básenka se Ti mocky povedla. ST! Ač pro mne je trochu smutnou.
12.04.2010 09:51:00 | NikitaNikaT.