Tvé básně mi zacelují rány,
zvládneme naše běsy.
Je to jak hra na varhany,
bere dech i děsí.
Stokrát mě pošli pryč
a já přijdu vždycky
máš přeci k mé duši klíč
mít ženy rád je lidský.
Ze světa nám je nanic.
Kráčíme po ostří nože
Neznaje žádných hranic
Zapálíme hříchem lože.
Miluju tě víc a více
ať z vteřiny je hodina
Zhasíme všecky svíce
Už není to hra nevinná!