Návštěvnost
Nečekej
Nečekej
Kdy jsem Tě potřebovala ze
všeho nejvíc?
Stála jsem u té řeky a prosila
o kousek teplé deky...Byla mi
zima a třásla jsem se.Přinesl
jsi horký čaj a zeptal jsi se...
Půjdeš se mnou,nebo odejdeš?
Vrátíš mi srdce,nebo zůstaneš?
...Vím,že opět nezklameš...
Čekala jsem na Tebe každý den
Ve snu jsi se vrátil a ráno
odešel zpět.
V tichu jsem stále doufala
Že marná léta,nejsou ohraná
Jako fráze co v nás přestává
Nečekej...ta Láska zestárla...
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskJiž stojí psáno - kdo miluje, srdce své neunese.
15.04.2010 04:45:00 | sobý hnusec
Láska zestárla, jak pravdivé.
14.04.2010 17:09:00 | Psavec
Hezká,smutná básnička.
Už jsem u nebe
posílám pro Tebe
culíčky do tváří
ať radost zazáří
Kačku obdaří-radostí:-))))).
14.04.2010 07:47:00 | CULIKATÁ
Jsou místa, ve kterých se i vidím...
14.04.2010 07:15:00 | labuť
Každé chladné ráno snílka ničí
Každý neskutečný dotek lítost dává
Odejde-li ať boj začne
Opustí-li...přežij
14.04.2010 00:45:00 | Mikko Johannes Antero Haaveilija
Teskná ale přece hezká...:)
13.04.2010 23:41:00 | Giginka
Četl jsem to hodně pomalu a několikrát opakovaně, je to ve svém důsledku smutná věc, skvěle podaná, jako bych tam z mého života střípků pár našel. ***st
13.04.2010 22:44:00 | ROMAN LOHNERT