Čas hodování

.
Ve snu zas na chvíli
budu Tvou Paní
a stůl je prostřený
k hodování,
šampaňským naplněné sklínky
a pikantní, lahodné
laskominky,
až přecházet Tě bude
zrak.
Kůže má, tak hebká
na omak,
vlasy jak len
a zeleň očí.
Až v ústech mých
svoje rety smočíš,
ucítíš
den barvy modrožluté
a zlákají Tě další chutě
poupat, co zavoní
po růžích,
cestovat budeš mi
po kůži
dávno tak známou už
pěšinou,
lákavou, zdánlivě
nevinnou,
přes bříško, kde spolu
s anděly
dlaním Tvým
něhu jsme prostřeli.

Neváhej, noc je čas
hodování.
I klín Ti nabízí
Tvá Paní ...
.